1011431



Česky          English
Language selection
Má sbírka | Přijímače z 20.let |  Předchozí |  Další |   | Najít... 

Přijímače z 20.let-logo    Radieta
Rok výroby: asi 1927
Elektronky: neznámo
Rozměry (šířka/výška/hloubka): 528 x 200 x 208 mm
Popis:
       Jedná se o tříobvodový přijímač Neutrodyn. Je to amatérsky stavěný přijímač podle odbového návodu z části s vyu?itím dílů, které prodávala firma Eta pod svoji značkou Radieta. Na předním panelu jsou tři stupnice s dílky 0-100, ka?dá má pod sebou točítko, se kterým se ovládá vzduchový kondenzátor uvnitř skříně. Dále jsou zde tři knoflíky, které ovládají drátové potenciometry ?havení elektronek. Na ka?dém knoflíku je znáček RADIETA (nákres přikládám hned pod textem). V levém horním rohu jsou dvě zdířky (nejspí?e anténí), vrchní je spojena se spodní kondenzátorem, na kterém je vyra?ena hodnota 1000 cm a odsud je vedena na cívku, která je uchycena na prvním kondenzátoru. V levém dolním rohu je jedna zdířka (nejspí?e uzemění).V pravém horním rohu je skupina čtyř zdířek (nejspí?e k připojení reproduktoru) a pod nimy jsou v řadě pod sebou dal?í čtyři zdířky (pro napájení). V?e je krásně vidět na přilo?ených fotografiich.
Ploché baterie uvnitř bedýnek takovýchto přijímačů zpravidla slou?ily jako zdroj mří?kového předpětí, poněvad? dlouho vydr?ely a zabraly málo místa, tak se často umis?ovaly narozdíl od rozměrných anodových a ?havicích akumulátorů dovnitř přístroje. Nástupem různých sí?ových eliminátorů, anodonů atd. mří?kové zdroje pozbyly významu.
Rádio se nejspí?e vyrábělo kolem roku 1927 -28.
Uvnitř jsou tři obvody. V?echny obsahují vzduchové otočné kondenzárory s nápisem ORION. Na ka?dém je vzádu úchyt pro cívku, která je zde umístěna v jakýchsi zdířkách, tak?e se dá vyndávat, nebo zandávat. Cívka je uchycena pod úhlem asi 45 stupňů. Skládá se ze tří vynutí navynutých na plastové trubičce. V?echny cívky vypadají stejně (závity jsem nepočítal). Dále zde je záhadná nejspí?e patice (na obrázku vnitřku se nachází vpravo) její průměr je 51 mm, obsahuje 6 plí?ků (nejspí?e kontaktů). Ka?dý plí?ek má vyhlý jeden rů?ek (po směru hodinových ručiček). Ta slou?ila k připojení Loeveho slo?ené lampy.
Dále bych chtěl poděkovat kolegovi Pavlu Boudnému, za poskytnuté doplňující informace.
Obr
Obr
Obr