827947



Česky          English
Language selection

Počátky rozhlasového vysílání v Československu.

   Pravidelné rozhlasové vysílání bylo v Československu zahájeno 18. května 1923 vysílací společností  Radiojournal (založena později až 7. června 1923 společností Radioslavia. Pole toho, že se na jejím založení podílela společnost Radioslavia a skupina žurnalistů, byla pojmenována Radiojournál). První vysílání probíhalo z provizorního studia umístěného v zapůjčeném plátěném skautském stanu umístěném ve Kbelích u Prahy. Československo se tím zařadilo mezi první země v Evropě s pravidelným rozhlasovým vysíláním. Vysílání z počátku probíhalo pouze jednu hodinu večer a to od 20:15 do 21:15, kdy byly pro příjem signálu nejlepší podmínky. V září 1923 také začal vycházet věstník "Radiojournal", kde se vedle údajů o programu daly také nalézt informace o účinkujících a hlavě technické rady pro ty, kteří se připravují pořídit si přijímač. Na zimu 1923 se studio přestěhovalo do blízkého dřevěného domečku, kde se nacházelo i vysílací zařízení stanice. V roce 1924 s již vysílalo dvě hodiny denně a to od 19:15 do 21:10 se čtvrthodinovou pauzou uprostřed. Bylo také zavedeno pravidelné zpravodajství (čerpalo zprávy z novin). To bylo později rozšířeno o zprávy o počasí, burzovní zprávy, programy divadel, atd.. Dokonce se pravidelně vysílaly i pohádky (již od září 1923) a v programu se také pamatovalo na národnostní menšiny. 1.června 1924 se Radiojournal přestěhoval do dnes již legendárních prostor na Vinohradech. Nové prostornější, lépe dosažitelnější studio a nový výkonnější strašnický vysílač umožnil, aby se program ve svých kvalitách stabilizoval. Došlo také k rozšíření vysílacího času, který se protáhnul až ke 22. hodině večer. První přímý koncertní přenos Radiojournalu se uskutečnil 12.února 1925 z Národního divadla, kde se hráli Smetanovy Dvě vdovy.
    Kdo chtěl poslouchat rozhlas, musel mít úřední povolení ( koncesi ) a zaplacen rozhlasový poplatek. Z počátku bylo získání povolení značně komplikované a stalo se brzdou rozvoje rozhlasu. K podstatnému zjednodušení vydávání koncesí došlo v roce 1925, když jejich udělováním byly pověřeny poštovní úřady. Návod, jak to provést, z roku 1926, naleznete zde. Tímto zjednodušením došlo k rychlému nárůstu posluchačů.
    S postupem času po vysílači Praha - Strašnice (později Praha II ), uvedené do provozu v únoru 1925 s výkonem 500W, se v Československém éteru objevuje signál stanice Brno - Komárov, nejprve s výkonem 2,4 kW, později až 32 kW. Bratislava se ozývá v srpnu 1926 s původním strašnickým vysílačem 500W, od léta 1929 pak s novým vysílačem 13,5 kW. V dubnu 1927 zahajuje pravidelný provoz vysílač Košice - Haniska po předchozím téměř dvouletém experimentování s upraveným radiotelegrafním vysílačem o výkonu 5 kW. Druhý moravský vysílač Moravská Ostrava byl uveden do provozu 25. května 1929 s výkonem 11,2 kW. Zkušební vysílání zahájil 12. srpna 1931 vysílač v Liblicích, uváděný pak jako Praha I, který svým výkonem 120 kW patřil k nejsilnějším vysílačům v Evropě. V roce 1934 byl uveden do provozu vysílač pro střední Slovensko u Banské Bystrice a budoval se krátkovlnný propagační vysílač v Poděbradech slyšitelný i v zámoří. Ale to jsme již v době dospělosti našeho rozhlasu.

použitá literatura: článek Franty Peřiny z RJ č. 47


Zpráva o založení společnosti Radioslavia (časopis Radioamater 1922).



Přehled rozhlasového vysílání v roce 1923.

   Všechny stanice v seznamu níže, bylo možno u nás při dobrých podmínkách a dobrém přijímači zaslechnout. Tehdy existovalo minimum rušení oproti dnešku. Stanice tehdá ještě nevysílaly celý den, jako dnes, ale jen pár hodin, tak se také stávalo, že než posluchač přijímač naladil, vysílání skončilo, nebo také vůbec pro technickou závadu nezačalo. Nebo, že posluchač přijímač porozebral, v domění, že je nefunkční. Naladění tehdejších přijímačů bylo opravdu složité.


První Přijímače.

Rádio na Novopacku.

Ovládání prvních přijímačů.