801352



Česky          English
Language selection

Počátky rozhlasového vysílání v Československu.

   Pravidelné rozhlasové vysílání bylo v Československu zahájeno 18. května 1923 vysílací společností  Radiojournal (založena později až 7. června 1923 společností Radioslavia). První vysílání probíhalo z provizorního studia umístěného v zapůjčeném plátěném skautském stanu umístěném ve Kbelích u Prahy. Československo se tím zařadilo mezi první země v Evropě s pravidelným rozhlasovým vysíláním. Vysílání z počátku probíhalo pouze jednu hodinu večer a to od 20:15 do 21:15, kdy byly pro příjem signálu nejlepší podmínky. V září 1923 také začal vycházet věstník "Radiojournal", kde se vedle údajů o programu daly také nalézt informace o účinkujících a hlavě technické rady pro ty, kteří se připravují pořídit si přijímač. Na zimu 1923 se studio přestěhovalo do blízkého dřevěného domečku, kde se nacházelo i vysílací zařízení stanice. V roce 1924 s již vysílalo dvě hodiny denně a to od 19:15 do 21:10 se čtvrthodinovou pauzou uprostřed. Bylo také zavedeno pravidelné zpravodajství (čerpalo zprávy z novin). To bylo později rozšířeno o zprávy o počasí, burzovní zprávy, programy divadel, atd.. Dokonce se pravidelně vysílaly i pohádky (již od září 1923) a v programu se také pamatovalo na národnostní menšiny. 1.června 1924 se Radiojournal přestěhoval do dnes již legendárních prostor na Vinohradech. Nové prostornější, lépe dosažitelnější studio a nový výkonnější strašnický vysílač umožnil, aby se program ve svých kvalitách stabilizoval. Došlo také k rozšíření vysílacího času, který se protáhnul až ke 22. hodině večer. První přímý koncertní přenos Radiojournalu se uskutečnil 12.února 1925 z Národního divadla, kde se hráli Smetanovy Dvě vdovy.
    Kdo chtěl poslouchat rozhlas, musel mít úřední povolení ( koncesi ) a zaplacen rozhlasový poplatek. Z počátku bylo získání povolení značně komplikované a stalo se brzdou rozvoje rozhlasu. K podstatnému zjednodušení vydávání koncesí došlo v roce 1925, když jejich udělováním byly pověřeny poštovní úřady. Návod, jak to provést, z roku 1926, naleznete zde. Tímto zjednodušením došlo k rychlému nárůstu posluchačů.
    S postupem času po vysílači Praha - Strašnice (později Praha II ), uvedené do provozu v únoru 1925 s výkonem 500W, se v Československém éteru objevuje signál stanice Brno - Komárov, nejprve s výkonem 2,4 kW, později až 32 kW. Bratislava se ozývá v srpnu 1926 s původním strašnickým vysílačem 500W, od léta 1929 pak s novým vysílačem 13,5 kW. V dubnu 1927 zahajuje pravidelný provoz vysílač Košice - Haniska po předchozím téměř dvouletém experimentování s upraveným radiotelegrafním vysílačem o výkonu 5 kW. Druhý moravský vysílač Moravská Ostrava byl uveden do provozu 25. května 1929 s výkonem 11,2 kW. Zkušební vysílání zahájil 12. srpna 1931 vysílač v Liblicích, uváděný pak jako Praha I, který svým výkonem 120 kW patřil k nejsilnějším vysílačům v Evropě. V roce 1934 byl uveden do provozu vysílač pro střední Slovensko u Banské Bystrice a budoval se krátkovlnný propagační vysílač v Poděbradech slyšitelný i v zámoří. Ale to jsme již v době dospělosti našeho rozhlasu.

použitá literatura: článek Franty Peřiny z RJ č. 47

První Přijímače

Rádio na Novopacku